Historie Protů

Xel'Naga a prvorození

Ačkoli se zachovala pouze zlomkovitá dokumentace, dávné protoské texty mluví o velmi vyspělé rase, která vládla tisícům světů galaxie před desítkami milionů let. O této tajemné rase, často nazývané Xel'Naga, nebo „tuláci z dálav", se povídalo, že zasela a rozvíjela tisíce různých druhů na studených a pustých světech pod svým panstvím. Protoská tradice má za to, že Xel'Naga byli mírumilovná a laskavá rasa, plně zaujatá studiem a šířením evoluce vědomí ve vesmíru. O původu Xel'Naga se nic neví, kromě toho, že nepocházeli z galaxie, jíž vládli. Xel'Naga, posedlí myšlenkou vytvoření dokonalé životní formy, usilovně pracovali na stvoření tvora, který by byl určen výraznou čistotou formy. Po tisíce let pečlivě řídili choulostivé evoluční procesy svých rašících druhů. Ačkoli jejich zdlouhavé experimenty vytvořily mnoho zajímavých odchylek a mutací, rasy vypěstované Xel'Naga nikdy nesplňovaly ohromná očekávání Xel'Naga. Zoufající Xel'Naga nakonec zaměřili své úsilí na nejslibnější ze svých řízených světů. Aiur, mohutný svět džunglí na okraji galaxie, zrodil rasu vysoce vyvinutých bytostí. Tyto bytosti byly neuvěřitelně přizpůsobivé vůči tvrdým přírodním podmínkám a podnebí. Jejich síla a rychlost byly nesrovnatelné s ostatními rasami známými Xel'Naga. Tato rasa dokonce rozvinula primitivní kmenovou společnost založenou na skupinovém lovu a vládě válečníků. Avšak jejich nejvýznačnější vlastností bylo, že spolu komunikovali velmi složitou metodou instinktivní telepatie, což jim dovolovalo společné jednání s neobyčejnou účinností. Xel'Naga se radovali z pokroku svého posledního výtvoru a uznali, že tato nová rasa je první ze všech jejich experimentů, která se vyvinula nad úroveň zvířecích pudů nižších životních forem. Aby dali najevo jejich vzestup v galaktickém řádu, dali Xel'Naga nové rase jméno Protové, neboli „Prvorození". Raní Protové žili v harmonii a odloučení na světě Aiur po stovky generací, aniž by něco věděli o Xel'Naga, kteří je pozorovali z povzdálí. Ačkoli Protové byli nejvyspělejším vyvíjejícím se druhem, Xel'Naga byli pořád nespokojení s jejich pomalým pokrokem a pokládali za vhodné posunout vývoj Protů ještě dál. Strávili další tisíciletí jemným naváděním kroků svých dítek a nakonec se jim podařilo dovést Proty do stavu plného vnímání a uvědomění. Prvorození se postupně stali vysoce intelektuálními a do sebe zahloubanými, dosáhli ohromných výšin nejenom v kulturní, ale také v osobnostní oblasti. Povzbuzeni svým zdánlivým úspěchem se Xel'Naga nakonec dali Protům poznat, aniž by tušili, jaký chaos nastane.

Odchod a věk bojů

Protoská civilizace se během pouhých několika tisíciletí rozšířila po tváři Aiuru a nakonec vyvrcholila sjednocením bojujících kmenů pod centrální vládou. V pokusu rozeznat plný rozsah vývoje svých stvoření sestoupili Xel'Naga z nebes a začlenili se do protoské kultury. Příchod Xel'Naga se zdál ještě těsněji semknout rozptýlené kmeny, protože přešťastní Protové hledali u svých moudrých stvořitelů nové pravdy a pohledy. Xel'Naga žasli, jak dychtiví byli Protové zkoumat tajemství vesmíru kolem sebe. Protové chovali neukojitelný hlad po vědění, což je vedlo k vyvinutí radikálních, pokrokových směrů vědeckého a metaneurálního studia. Jak rostlo jejich poznání a osobní uvědomění, stali se Protové nesmírně pyšnými a začali spatřovat větší hodnotu v osobních úspěších než v těch společných. Úspěšnější kmeny se začaly izolovat od ostatních, všechny se snažily definovat své vlastní role, nikoli jenom ve svém bezprostředním okolí, ale také v širším vesmíru. Jak se kmeny dál a dál oddělovaly, Xel'Naga upadali v zoufalství. Přemýšleli o tom, že možná posunuli vývoj Protů příliš daleko, čímž poskvrnili čistotu jejich stvoření. Mnozí Xel'Naga věřili, že Protové ztratili své největší přednosti, protože individuální ega převýšila kdysi nadřazené společné spojení. Kmeny, hnané svými individualistickými zájmy, znovu oživily své dávné zásady a rituály, aby se ještě více odlišily od svých bratří. Zatímco kdysi ke svým stvořitelům chovaly pouze bázeň a úctu, začala nyní mezi kmeny prosakovat podezření týkající se zájmu Xel'Naga o záležitosti Protů. Jak na Aiuru plynuly měsíce, Protové se začali svým učitelům Xel'Naga vyhýbat a každý kmen pěstoval divoké a nepodložené pověsti o domnělé zradě svých stvořitelů. V pokusu zcela se oddělit od zbytku své rasy začaly kmeny ztrácet spojení se svým hlavním psychickým poutem. Toto zhroucení vzájemné vnitřní empatie Protů se nejvíce zasloužilo o rozpuštění posledních zbytků jejich jednoty a bratrství. Rozpad psychického spojení byl také hlavním znamením pro Xel'Naga, že Protové tragicky ztratili nejzákladnější prvek své velikosti. Ve víře, že se dopustili hlubokého omylu příliš rychlým rozvojem svých nepodařených výtvorů, se Xel'Naga uchystali navždy opustit Aiur. Podezřívaví Protové, když uslyšeli o odchodu svých stvořitelů, zareagovali neuváženým, násilným útokem na lodě Xel'Naga. Mnoho stovek Xel'Naga bylo zavražděno běsnícími Proty, kteří je před pouhými pár desítkami let uctívali jako bohy. Xel'Naga unáhlený útok Protů odrazili a se zármutkem vzlétli s množstvím svých mohutných lodí do neprozkoumané prázdnoty za Aiurem. Protoské kmeny, zmatené a opuštěné po Odchodu, se v zoufalství vrhly na sebe navzájem. To, co následovalo, bylo zaznamenáno jako nejkrvavější, nejkrutější občanská válka, jaká se kdy udála v galaktické historii: Věk bojů. V zuřivých bitvách vedených během Věku bojů bojovaly nesčíslné generace Protů, stále si uchovávající vinu a stud za své odvržení. Ačkoli se z tohoto „ztraceného údobí" zachovalo jen málo skutečných záznamů, je jasné, že Prvorození zdegenerovali v šílené legie nemilosrdných zabijáků. Celé generace Protů, pobízené staletími bezmyšlenkovité nenávisti ke svým bratrům, žily a umíraly, aniž by něco tušily o své minulosti nebo o základním psychickém poutu, jež kdysi sdíleli jejich předkové. Legenda tvrdí, že dokonce i větší kontinenty Aiuru byly zpustošeny titánským bojem mezi šílícími kmeny. Zdálo se, že celá kdysi slavná protoská kultura visí nad propastí úplné zkázy.

Khala: Cesta vzestupu

Ačkoli k ukončení Věku bojů přispěly různé faktory, jeden bezpříkladný objev se pokládá za hlavní příčinu radikálních změn Druhého věku. Když dávné, krvavé zuřivé spory pokračovaly ve vybírání své daně na další generaci protoských válečníků, jeden výstřední mystik narazil na klíčový nový pohled do nitra věcí. Tento mystik, jehož pravé jméno historické anály nezachovaly, byl nakonec pojmenován Khas, neboli „ten, kdo přináší řád". Khas, který studoval dávné, zapovězené učení Xel'Naga, objevil prastaré, monolitické artefakty známé jako Khaydarinské krystaly. Tyto krystaly, zanechané Xel'Naga, byly základním prostředkem jejich protogenetických experimentů. Khas dokázal nasměrovat prvotní energii krystalů přes sebe, což mu umožnilo přistoupit k prapůvodní psychické vazbě své rasy. Poprvé po tisících let byla opět otevřena základní vazba Protů. Khas, zaplavený emocemi vyzařujícími ze všech příslušníků jeho rasy, pochopil, že Protové svou hlavní vazbu neztratili, pouze prostě zapomněli, jak se na ní naladit. Zděšen válečnými emocemi, které rozdělovaly jeho rasu po nesčetná staletí, začal Khas hledat způsob, jak vyléčit palčivé rány svého lidu. Khas, který shromáždil mnoho mladých Protů, dokázal novou generaci válečníků naučit, jak přistupovat ke své latentní psychické vazbě. Tito mladí, náhle schopní osvobodit se od strašlivého boje kolem sebe, jasně viděli, že konflikt jejich rasy je pošetilost. Věřili, že Xel'Naga měli právo je opustit a protože jejich rasová podstata byla pokřivena vzestupem ega, skutečně byli padlými stvořeními. Tvrdili však, že toto vnitřní selhání nebylo dáno jejich vlastními činy, a tak vnitřní konflikt Protů a rasové bouře byly bezdůvodné a plané. Khas rozvinul radikální systém psychického zdokonalení, o němž doufal, že ukázní novou generaci a zabrání jí opakovat tragické omyly předků. Jeho teorie, známá jako Khala, neboli „Cesta vzestupu", vyzývala všechny Proty, aby se vzdali vlastních zájmů a usilovali o znovusjednocení kdysi mocné, společenské rasy. Největší Khasovou nadějí bylo, že Khala vštípí Protům nový smysl bytí a života. Pomalu mnozí Protové začali odkládat své věkovité spory a připojili se ke stále rostoucím legiím Khalai. To znamenalo skutečný bod obratu Věku bojů a vedlo to k započetí Druhého Věku. Když strašlivé války utichly a kmeny se opět začaly zotavovat a spojovat, výchozí úvahy Khaly začaly pronikat i do nejhlubších, nejzákladnějších kořenů protoské společnosti.

Dae'Uhl: Poručenství

Khala, původně zamýšlená jako definice přísného systému chování, také vyvolala posun od kmenové společnosti ke kastovnímu systému. Všichni příslušníci protoských kmenů byli rozděleni do tří nových kast: na Soudce, Khalai a Templáře. Tento přechod odstranil poslední zbytky starých nepřátelství mezi kmeny a posílil odhodlání Protů začít znovu. Kasta Soudců sestávala z protoských starších a státníků, jejich hlavní povinností bylo vládnout Protům podle Zákona Khalai. Shromáždění Soudců vládla malá skupina starších známá jako Konkláve. Druhá kasta, označovaná jako Khalai, sestávala z větší části protoské společnosti. Kasta Khalai zastupovala činorodé průmyslníky, vědce a dělníky, kteří pokračovali v novém budování svých domovin po krutých střetech Věku Bojů. Třetí kasta, zvaná Templáři, byli svatí válečníci a obránci Aiuru, kteří následovali Khalovy žáky, aby mohli dosahovat neustále vyšších met ovládání psionické síly. Pod novým vedením Konkláve a Soudců a vyzbrojeni horlivou mocí Templářů, Protové brzy ze zpustošeného Auiru vybudovali životem kypící ráj. Rostoucí prosperita vedla k znovuobjevení mnohých věd a znalostí, jež ztratili a nakonec se Protové naučili cestovat mezi hvězdami. Během pouhých několika století Protové dobyli stovky světů ve svém koutě galaxie a šířili plody své ohromné civilizace k mnoha vyspělejším rasám, na něž narazili. Nakonec Protové neúmyslně dokázali získat zpět osminu světů kdysi spravovaných Xel'Naga. Podle přísných zákonů Khaly na sebe Protové vzali břímě Dae'Uhl, neboli „Velkého poručenství". Podle dávných tradic Xel'Naga Dae'Uhl od Protů vyžadovalo, aby chránili a zabezpečovali nižší rasy, jež žily v jejich stínu. Na rozdíl od svých předchůdců však Protové odmítali zasahovat do evolučních procesů nižších ras pod svou ochranou. Neustále ostražití vůči xenomorfním hrozbám Protové drželi bdělou stráž nad svými nic netušícími svěřenci. Ale velmi podobně jako Xel'Naga před mnoha tisíciletími Protové svou přítomnost před nižšími rasami ve svém opatrovnictví tajili. Mnoho set druhů rostlo a prospívalo na různých světech jejich prostoru, aniž by kdy věděly, že jsou tajně chráněny z výšin.

Temní templáři

Ačkoli jejich nová osvícená civilizace rostla a vzkvétala, protoské Konkláve drželo v tajnosti před masami temné, hanebné tajemství. Bylo několik odpadlických kmenů, které odmítaly přijmout Khalu, protože věřily, že jejich individuální identity budou zlikvidovány kvůli dalšímu prohloubení vlády Soudců. Samotářské kmeny nebyly nepřátelské nebo bojechtivé, avšak věřily, že společenský program Konkláve bude nakonec zkázou jejich rasy. A tak byla existence Samotářských kmenů udržována v tajnosti, neboť Konkláve věřilo, že se jejich rozkolnický vliv může po protoské společnosti rozšířit a zničit vše, co vytvořil Khas. V přesvědčení, že Samotářské kmeny představují hmatatelnou hrozbu novému řádu, Konkláve nařídilo templářským silám odpadlíky vyhladit. Templáři, vedení mladým válečníkem Adunem, se nedokázali přimět k vyvraždění svých vzpurných bratrů. Místo toho se idealistický Adun pokusil Samotářské kmeny ukrýt před zraky Konkláve. Adun věřil, že dokáže přesvědčit Samotáře o pravdě Khaly tím, že je naučí, jak zacházet s vlastními latentními psionickými silami. Ačkoli se jejich síly rovnaly silám mocných Templářů, Samotáři stále odmítali podrobit své vášnivé, volné duše Khale. Bez disciplíny Cesty vzestupu se síly Samotářů vymkly kontrole a vyvolaly strašlivé ničivé bouře nad zeměmi Aiuru. Konkláve, šokované skutečností, že Templáři Samotářské kmeny nevyhladili, se pokusilo zoufalou situaci zachránit. Kdyby Konkláve potrestalo Aduna a Templáře za jejich neposlušnost, bylo by nuceno veřejně přiznat existenci Samotářů. A tak se Konkláve rozhodlo vzpurné kmeny navždy vyhnat z Aiuru. Templáři pod Adunovým vedením museli odpřísáhnout mlčenlivost, když byli Samotáři naloženi na starou, avšak funkční loď Xel'Naga a odesláni do vesmírné prázdnoty. Samotářské kmeny budou navždy známé jako Temní templáři. Časem se po Aiuru rozšířila legenda o Temných templářích, rozněcující představivost mnoha mladých Protů. Aby ukázali své pohrdání Konkláve a jemu sloužícím Soudcům, Temní templáři si obřadně utínali své nervové přívěsky, čímž se vlastně oddělovali od základního komunikačního spojení sdíleného všemi Proty. Široce se rozšířily pověsti, že tito Stínoví lovci, odříznutí od hlavní spojnice své rasy, jsou nuceni získávat psionickou energii z temných, mrazivých hlubin vesmíru. Hlavně tato pověst neustále svědčila proti potulným válečníkům. Temní templáři, pronásledovaní a obávaní svými vlastními bratry, vedli osamělý život na svých vesmírných plavidlech. Na cestách mrazivými pustinami vesmíru se nikdy nevzdali lásky k Aiuru a potají pracovali na zabezpečení svého dávno ztraceného domovského světa všemi možnými prostředky.

Lidstvo a příchod Zergů

Protové byli tichými svědky podivuhodného příchodu lidí do své části vesmíru. Ačkoli si Protové nebyli jistí původem zbloudilých Terránců, věděli, že tito křehcí, krátce žijící tvorové budou zajímavým předmětem studia. Během sledování rozvíjejících se terránských kolonistů uplynula dvě staletí. Terránci dokázali vybudovat zárodečné kolonie na více než tuctu světů v oblasti sledované Proty. Ačkoli technologie lidí nebyla tak vyspělá jako protoská, přizpůsobili se světům, na nichž žili a prospívali. Proty na Terráncích fascinovalo, že ačkoli spolu neustále navzájem bojovali, přesto rozvíjeli své technologie a průmysl mílovými kroky. Proty zneklidňovalo, jak rychle Terránci těží a vyčerpávají přírodní zdroje svých různých světů. Zdálo se jim, že Terránci nemají žádný ohled vůči jemné přírodní rovnováze, protože bezmyšlenkovitě spěchali z jednoho světa na druhý a za sebou nezanechávali nic než holé pustiny. Vázáni přísným diktátem Dae'Uhl měli Protové zakázáno přímo zasahovat do konání bezohledných Terránců, jakkoli si to přáli. Toto odloučené partnerství obou ras trvalo mnoho let. Avšak rutinní průzkumná mise Protů našla důkazy značící jistou záhubu pro nešťastné Terránce. Veletemplář Tassadar, doprovázený proslulým templářským expedičním sborem, našel množství malých poletujících biologických konstrukcí poblíž hranic protoského prostoru. Bližším ohledáním si Tassadar odvodil, že tyto těžko popsatelné cizí organismy jsou vlastně dálkové kosmické sondy. Ačkoli Tassadar nemohl zjistit místo jejich původu, bylo jasné, že míří k Sektoru Koprulu terránských kolonií. Tassadar vzal živé sondy zpět na Aiur k okamžitému prozkoumání. Podivné organismy nebyly podobné ničemu, co dosud Protové viděli. Psychika sond byla jasně navržena pro cestování hlubokým vesmírem a pro výzvědy. Při pokusu zjistit jejich hlavní cíl zaměřili Protové energii Khaydarinských krystalů na malé mozky sond. Proty poté otřáslo zjištění, že cizí sondy rychle a přirozeně odpověděly na mocnou energii krystalů. Jejich šok pocházel z toho, že pouze tvorové zrození protogenetikou Xel'Naga mohli správně zpracovat energii mocných krystalů. Ještě znepokojivější byl neurčitý myšlenkový tok, neustále opakovaný drobnými mozky sond: „Najít lidstvo ...Vyhladit ...Poznat ...Rozvinout ...". Protové se domnívali, že sondy jsou předzvěstí nové hrozby jejich úseku galaxie. Pokud tyto bytosti byly vytvořeny technologiemi Xel'Naga, budou velmi vyspělé a neobyčejně mocné. Protům se zdálo být jasné, že tato nová rasa představuje hmatatelné nebezpečí pro všechny živé bytosti a že bez ohledu na to, odkud pochází, určitě stále hledá nic netušící Terránce. Protové začali vysílat zvědy, aby na okolních vesmírných trasách pátrali po jakékoli známce cizích nájezdníků. Tassadar tvrdil, že podle nařízení Dae'Uhl je svatým úkolem Protů chránit rasy, jež mají pod dohledem. Konkláve však namítalo, že pokud „bezcenná" rasa Terránců již byla zasažena nějakou novou hrozbou, musí být uvržena do plamenů a vyhlazena. Začala velká debata mezi Soudci a Templáři, jak by se měli postavit k nebezpečí, bezprostředně hrozícímu Terráncům. Obě kasty se shodly na jedné skutečnosti, totiž že tito noví tvorové byli nepopiratelně vytvoření vědou Xel'Naga. A pokud byli opravdu stvořeni Dávnými, měli by se Protové mít na pozoru. Bylo odsouhlaseno vyslání Tassadara a jeho expedičních sil, aby monitorovali terránské světy a pokusili se rozpoznat vážnost hrozícího nebezpečí. Za tímto účelem Tassadar vedl svou velitelskou loď, Gantrithor, a eskortu mohutných protoských válečných lodí k terránskému Sektoru Koprulu.

Začátek konce

Po příletu do terránského sektoru Tassadarovi zvědové našli důkazy, že tajemné nebezpečí si již začalo vybírat svou daň na terránských koloniích. Při bližším ohledání Tassadar zjistil, že okrajová kolonie Chau Sara byla zamořena cizími organismy. Celý povrch kolonie byl pokryt hustou, jedovatou látkou, která pokračovala v rozleptávání kůry planety. A aby to bylo ještě horší, sami vetřelci buď nakazili, nebo zavraždili většinu lidských osadníků. Tassadar, zděšený zpustošením kolonie, se mohl pouze podivovat, proč již Terránci nevyrazili na pomoc svému obleženému světu. Konkláve, když slyšelo o osudu kolonie, okamžitě Tassadarovi nařídilo zamoření z celé planety vypálit. Tassadar, který věděl, že tím zničí veškerý život na planetě, s žalem poslechl své vládce. Mohutné protoské válečné lodě aktivovaly své zbraně a zahájily palbu na nic netušící kolonii. Tento nákladný podnik uspěl ve zničení nepřátelského zamoření, ale pořád zůstávalo několik sousedních světů, které byly bezpochyby zamořeny také. Tassadar dostal rozkaz spálit všechny tyto světy a všechna ostatní terránská sídla, u nichž byla i sebemenší možnost zamoření. Při přesunu své flotily k druhé zamořené kolonii na Mar Sara začal Tassadar pochybovat o morálnosti svých rozkazů. Terránští válečníci, zcela překvapení prvním útokem Protů na Chau Sara, vyslali flotilu hvězdných lodí, aby zastavila Tassadarovu flotilu. Terránská flotila se připravila k obraně kolonie před Proty, právě když Tassadar přikázal svým lodím odlétnout. Tassadar, bojující se svými vnitřními pochybami, se nedokázal přinutit ke zničení Mar Sara nebo flotily, jež ji přilétla chránit. Hledal způsob, jak vetřelce porazit, aniž by přitom musel vyhladit lidi. Kvůli těmto snahám Tassadar odmítl poslechnout genocidní příkazy svých vládců. Zůstal se svou flotilou daleko z dosahu terránských senzorů, kde vyčkával a sledoval, jak se přítomnost vetřelců šíří terránskými pustinami.

Prístupov 4385

Kvalita článku