blogy logo
login PRIHLÁS SA
BLOG ghandi
ČLÁNKY
DISKUSIE
1
SLEDUJETE BLOG
Gaaboraaa!
Ghandi



Starcraft - Terránska história
pridal Ghandi 7.5. 2007 o 20:06

Terránská historie

 

 

Úpadek západní civilizace

Ačkoli technologie a světová kultura se ve dvacátém století rychle rozvíjely, jejich pokroky blednou ve srovnání se zdánlivě lehkomyslnými skoky, jež následovaly. Koncem jedenadvacátého století bylo lidstvo svědkem prudkých a bezpříkladných změn světa. Radikální nové technologie se vynořovaly neuvěřitelnou rychlostí a nabízely lepší přístup k vyspělým počítačům a informačním databázím i těm nejnuznějším národům na Zemi. Jako následek vymýcení komunismu z východních zemí začaly být hojně dostupné jaderné zbraně. Mezinárodní mocenská struktura, kdysi definovaná především akumulací kapitálu a vojenskou převahou, byla rozprášena, když se národy třetího světa postavily ekonomické a vojenské moci světových supervelmocí. Protože manipulativní vědy jako kybernetika, klonování a genové inženýrství neustále více pronikaly mezi veřejnost, militantní humanisté a fundamentalistické náboženské skupiny napadly práva soukromých korporací, které měly zisky z genetických experimentů. Spousta lidí byla posílena kybernetickými implantáty, zatímco jiní začali vykazovat drobné fyzické mutace sahající od zesílených smyslů po vyspělou telepatii. Tyto dramatické změny v genomu lidstva vyvolávaly všeobecnou paniku mezi mnoha fundamentalistickými humanistickými frakcemi. Technologie se nadále vyvíjely a rozšiřovaly a počet obyvatel závratně rostl. Ke konci dvacátého století bylo na zemi šest miliard lidí. Za tři století světová populace vzrostla na odhadovaných dvacet tři miliard. Znečištění a nedostatek přírodních zdrojů a dostupných paliv jen přilily olej do ohně, když světoví vůdci hledali způsob, jak zarazit růst počtu obyvatel. Obecným míněním bylo, že se svět řítí do nevyhnutelné záhuby, jak se po zeměkouli šířilo přelidnění a genetické změny. Mezitím, s celosvětovým vzrůstem napětí v oblasti kapitalizace kybernetiky a genetických změn, se mnohé základní ekonomické systémy vnitřně zhroutily. Odehrály se strašlivé akty terorismu a násilí mezi soukromým sektorem a humanistickými frakcemi, což vedlo k zesíleným policejním akcím po celém světě. Nezodpovědné mediální rozvíření těchto brutálních policejních akcí prohloubilo již tak zuřivý občanský chaos v mnoha větších zemích. Nakonec se vratká rovnováha světových sil zhroutila a vypuklo celosvětové pandemonium.

Nový řád

Dvacátého druhého listopadu 2229 byla založena Liga spojených sil (UPL – United Powers League). UPL se měla stát konečným vtělením vize sjednoceného lidstva zastávané nyní již zaniklými Spojenými národy. Tento nový řád zahrnoval a ovládal téměř devadesát tři procent pozemské populace, nedokázal vnést pořádek pouze do několika nestabilních jihoamerických států. UPL byla založena na základě „osvíceného socialismu", ale často se uchylovala k drsným, fašistickým policejním akcím, aby udržela veřejný pořádek. Po vládě trvající téměř osmdesát let začala UPL vymýšlet přísný program, který by sjednotil různé lidské kultury po všechny následující časy. Byla podniknuta masivní opatření k odstranění posledních stop rasového separatismu a Sjednocovací komise zakázala mnohá z nejstarších světových náboženství. Angličtina byla ustanovena společným jazykem planety, nahradila mnoho starých jazyků, jež byly následně zakázány ve svých vlastních zemích. Ačkoli náboženství byla UPL oficiálně zakázána, tato organizace měla téměř fanatickou víru v domnělé „božství lidstva". Toto pseudonáboženské dogma si vynutilo okamžité vymýcení všech nikoli nezbytných protéz nebo mutací z „čistého" genomu lidstva. Fundamentalističtí zastánci a vědci UPL tvrdili, že genetické změny, kybernetické technologie a používání psychoaktivních drog nakonec povedou k degeneraci lidské rasy. Vůdci UPL zformulovali smělý plán pro přežití lidstva, nezasaženého svádivou zkažeností radikálních technologií.

Velké očistení

Podobně jako krvavá Inkvizice, jež pustošila Evropu před osmi sty lety, UPL uvedla v život jeden z nejkrutějších programů, jaký kdy byl lidmi vymyšlen: projekt Očištění. Tato genocidní kampaň byla vládním konečným řešením v záležitosti očištění lidstva od jeho degenerovanějších stránek. Jednotky UPL prohledaly každý národ na zemi, shromáždily disidenty, hackery, syntetiky, kyberneticky posílené osoby, technopiráty a zločince všeho druhu. Toto celoplanetární třídění vedlo k záhubě téměř 400 000 000 lidi. Světová média, nyní pod přísnou vládou UPL, zamlčovala toto strašlivé násilí a udržovala běžnou pozemskou populaci v nevědomosti o rozsahu spáchaných ukrutností.

Navzdory svým odporným činům UPL uspěla v rozvoji mnoha základních technologií. Oblasti výzkumu, které po desetiletí ležely ladem, byly znovu oživeny pod vládou UPL. Vesmírné programy poloviny dvacátého století, opuštěné americkou a ruskou vládou kvůli drasticky omezeným rozpočtům a neustálým politickým útokům, se staly základem nové éry lidského zkoumání. Spojení kryogenické hibernace s technologií hyperpohonu umožnilo cestovat mezi hvězdami. Během čtyřiceti let UPL založila kolonie na Měsíci a mnoha jiných planetách v terránské sluneční soustavě.

Během této doby vynikající mladý vědec Doran Routhe rozvinul plány na upevnění své moci v UPL. Nezapletl se do krutostí projektu Očištění, byl však posedlý myšlenkou zakládání kolonií na světech nalézajících se mimo terránský sektor. Routhe byl přesvědčen, že objev nových nerostů a alternativních zdrojů energie na vzdálených světech z něj učiní jednoho z nejvlivnějších lidí na Zemi. Prostřednictvím politických styků a osobního majetku si dokázal zajistit tisíce vězňů UPL jako pokusné králíky pro své tajné plány. Tito vězňové, předurčení pro masovou popravu podle výnosů projektu Očištění, byli dopraveni do Routheových tajných laboratoří. Routhe, hodlající vyslat vězně kolonizovat vnější světy, nechal svůj vědecký personál připravit dlouhodobou kryogenickou hibernaci pro téměř 56 000 lidí. Routhe zkatalogizoval různé mutace a kybernetické doplňky vězňů a všechna tato data vložil do revolučního superpočítače. Tento stroj, pojmenovaný ATLAS (umělý tele-empatický logistický analytický systém), poté zpracoval tyto genetické informace a dokázal předpovědět, kteří z vězňů by měli být schopni přežít chystaný pokus. Pouze 40 000 jich bylo uznáno za schopné přežít v takto tvrdých podmínkách. Těchto 40 000 bylo poté naloženo do čtyř obrovitých, automatických kosmických superkřižníků s dlouhým doletem. Protože vězňové byli připraveni pro kryogenický „studený spánek", byly lodě naloženy dostatkem zásob, potravin a hardwaru, aby jim pomohly, až jednou dorazí k plánovanému cíli. Navigační počítač byl poté naprogramován na souřadnice vnější planety Gantris VI. Vše se zdálo být dokonale připravené, ale ani Routhe si nedokázal představit, že vězni budou vysláni na téměř jistou smrt na okraj galaxie.

Vyhnanci a dlouhý spánek

Počítač ATLAS byl nainstalován do prvního superkřižníku, pojmenovaného Nagglfar. Tři další křižníky - Argo, Sarengo a Reagan - byly naprogramovány tak, aby následovaly Nagglfar, až bude vypuštěn do vesmírné prázdnoty k planetě Gantris VI. Během této cesty, kterou pozdější generace nazvou „Dlouhým spánkem", ATLAS dál monitoroval lidi udržované v kryogenické stázi. Po vyhodnocení četných mutací a vylepšení nalézajících se v genomu vězňů si ATLAS uvědomil, že v části jejich DNA existuje silný mutagenní kmen. Tato mutace se sice vyskytovala u méně než jednoho procenta vězňů, zdálo se však, že posiluje latentní psionický potenciál lidského mozku. ATLAS dospěl k závěru, že pokud mají vězni přežít v novém prostředí, mnozí z nich budou těžit z této psionické mutace během několika málo generací. Tato zjištění byla zaznamenána a vyslána zpět na Zem, přímo do deníků Dorana Routhea.

Jejich cesta, původně plánovaná jako jednoroční let, se zvrátila k horšímu. V určitém okamžiku cesty se navigační systémy spojené s ATLASEM zhroutily a vymazaly nejenom souřadnice Gantris VI, ale také souřadnice Země. Čtyři lodě, nesoucí svůj nešťastný náklad ve stavu stáze, se slepě řítily vesmírem se zapnutým hyperpohonem po téměř třicet let. Nakonec hyperprostorové motory čtyř superkřižníků dosáhly kritického bodu tavení. Po dvaceti osmi letech hyperprostorové cesty se obrovské lodě vynořily do skutečného prostoru poblíž okraje obyvatelného hvězdného systému. Tady, 60 000 světelných let od Země, se lodě se zničenými motory a téměř vyčerpanými bateriemi podpory životních funkcí přepnuly na nouzové programy a vyrazily k nejbližším obyvatelným světům tohoto systému. Reagan a Sarengo tvrdě přistály na světě, který byl později pojmenován Umoja. Sarengo, která během sestupu atmosférou utrpěla vážné škody, se roztříštila o povrch planety a zabila všech svých 8 000 pasažérů. Reagan měla více štěstí, dokázala řídit sestup a bezpečně přistála. Jakmile loď přistála, komory „studeného spánku" byly deaktivovány a přeživší pasažéři pomalu probuzeni. Pasažéři, snažící se dozvědět, kde jsou a jak dlouho „spali", zjistili, že ATLAS nějak vymazal všechny informace o jejich cestě z pamětí všech počítačů. Argo přistála na rudém světě Moria. Její pasažéři měli stejný osud jako ti na Reagan, protože všechny informace o jejich postavení byly vymazány. Pouze pasažéři Nagglfar získali přístup do svých počítačů a zjistili, v jaké situaci se nacházejí. Přistoupili přímo k systému ATLAS a potvrdili si své rostoucí podezření, že již nikdy nespatří Zemi, protože ačkoli přistáli na mírné planetě Tarsonis, byla Nagglfar neopravitelně poškozena. Přeživší vyhnanci, nyní rozptýlení po třech světech, začali rozebírat své havarované lodě, jak se pokoušeli nalézt útočiště v nových podmínkách.

Nový svět a Konfederace

Obyvatelé jednotlivých planet pracovali na přežití v tom, co nazvali „Novým světem". Tito zbloudilí pozemšťané, kteří nevěděli, že jejich společníci žijí také na ostatních světech soustavy, se snažili vyjít se skrovnými zdroji, jaké dokázali najít. Protože ztratili prostředky pro meziplanetární komunikaci, když jejich lodě byly rozebrány kvůli potřebným materiálům, Terránci žili po desetiletí v izolaci.

V poměrně krátké době tři izolované skupiny Terránců založily na svých světech sesterské kolonie a ačkoli k znovusjednocení tří kolonií kosmickými cestami mělo dojít až za šedesát let, všechny vyrostly v prosperující, soběstačná společenství. Tarsonis, největší a technicky nejvyspělejší kolonie, brzy vyvinula podsvětelné motory druhé generace. To umožnilo jejich lodím prozkoumat nesčetné pusté planety okolní hvězdné soustavy a nakonec to vedlo k objevení ostatních lidí přeživších Dlouhý spánek. Jakmile byly tři kolonie opět sjednoceny, těžily ze vzájemného obchodu a obchodních smluv. Ačkoli Tarsonis neustále naléhala na Umoju a Morii, aby se připojily ke společné vládě, obě kolonie vytrvale odmítaly. Flotily Tarsonis dál prozkoumávaly terránský vesmírný prostor, který začal být označován jako Sektor Koprulu. Založení prosperujících kolonií na sedmi dalších světech umožnilo, aby vojenská

moc Tarsonis rostla mílovými kroky. Tarsoniánskými koloniemi byla založena nová vláda, pojmenovaná Terránská konfederace. Morijská kolonie, jež měla výhodu ve vlastnictví největších nerostných zdrojů v sektoru, se začala obávat, že nová Konfederace může začít vyvíjet nátlak a regulovat její výnosné obchody. A tak se utvořil Kel-morijský kartel; nejisté spojenectví, jež mělo poskytovat vojenskou pomoc každé Těžební gildě utlačované politikou Konfederace.

Rostoucí napětí mezi Konfederací a Kartelem vedlo k vypuknutí Terránských gildovních válek. Gildovní války trvaly téměř čtyři roky, Konfederace nakonec „vyjednala" mír s Kartelem. Ačkoli si Kartel zachoval svou autonomii, téměř všechny z jeho podpůrných Těžebních gild byly připojeny k državám Konfederace. Kolonie Umoja, poté, co viděla, jak bezostyšně dokáže Konfederace zneužít situace, založila Umojanský protektorát. Tato nacionalistická milice měla chránit svou kolonii před tyranií Konfederace. V konečném výsledku Gildovní války zajistily Konfederaci postavení dominantní síly v terránské mocenské struktuře. Moc Konfederace dále rostla, jak její „prospektoři" zabírali svět za světem při své bezohledné expanzi. Pirátské skupiny a radikální milice se začaly objevovat častěji, když mocenské složky Konfederace stále více zneužívaly své občany. Jedním z nejvýraznějších příkladů vzpoury proti politice Konfederace bylo Korhalské povstání.

Korhalské povstání

Korhal byl jedním z vnitřních konfederačních světů původně osídlených tarsoniánskými kolonisty. Korhal, svět bohatství a osvícenosti, mohutně přispíval k vojenským a technickým úspěchům Konfederace. Ačkoli celá Konfederace těžila z rostoucí produktivity Korhalu, obyvatelé této kolonie se vzpírali vynucenému spojení s často zkorumpovanými konfederačními senátory. Při pokusech o zachování své nezávislosti podněcovali početná vystoupení proti místní konfederační milici. Konfederace odpověděla stejnou mincí a vyhlásila v kolonii stanné právo. To pouze ještě více pobouřilo obyvatelstvo a prohloubilo to již tak běsnící chaos. Vůdci Konfederace věřili, že pokud se jejich nejcennější a nejhýčkanější kolonie může obrátit proti nim, pak mohou povstat také všechny ostatní kolonie. Bylo rozhodnuto, že krize na Korhalu musí být ukončena jakýmikoli prostředky. Korhal poslouží jako odstrašující příklad pro všechny kolonie Konfederace.

Činorodý korhalský senátor Angus Mengsk na sebe vzal úkol vyjádřit pocity svých spoluobčanů. Jejich volání svobodě bylo nepopiratelné, když Mengsk vyhlásil válku Konfederaci. Senátor vybičoval obyvatele Korhalu k prchavému, patriotickému šílenství, a tak uspěl při obsazení všech konfederačních základen na Korhalu. Poté, co vydal prohlášení, že Konfederace již nemůže vznášet žádné nároky na svět Korhal, dokázal si Mengsk získat respekt a obdiv mnoha jiných bojujících kolonií. Konfederace, snažící se najít způsob, jak tuto situaci zvládnout, odvolala své síly z Korhalu a její flotila odlétla z oblohy této planety. Mengsk a ostatní vůdci povstání ve víře, že zvítězili v boji za nezávislost, slavili vítězství nad Konfederací.

Vůdci Konfederace, při vědomí, že viditelná porážka na Korhalu může k povstání podnítit ostatní kolonie, hodlali planetu znovu obsadit rafinovanějšími prostředky. Konfederace vyslala tři své nejstrašnější zabijáky, známé pouze jako Duchy, aby odstranili Mengska a jeho pomocníky na Korhalu. Senátorovo bezhlavé tělo, spolu s těly jeho ženy a mladé dcerky, bylo nalezeno další ráno na soukromém balkónu jeho obrovského, pevnosti podobného sídla. Mengskova hlava nebyla nikdy nalezena. Tato vražda sice silně oslabila povstání na Korhalu, ale také živila oheň, jenž nakonec uková největšího nepřítele, jakého kdy Konfederace poznala...

Arcturus Mengsk, uznávaný konfederační prospektor a obchodník, nesl zprávy o smrti své rodiny velmi špatně. Arcturus, který byl po léta prospektorem, věděl, k jak ohavným prostředkům je Konfederace schopna sáhnout, aby dosáhla svých cílů. Nezajímala ho vysoká politika Sektoru a dokonce byl vylekán a poněkud zaražen akcemi svého odcizeného otce na Korhalu. Nikdy si však nepomyslel, že by jeho rodina byla zabita jen kvůli získání převahy. Jejich smrt v mladém Arcturovi něčím pohnula a způsobila, že opustil slibnou budoucnost a vydal se na osamělou cestu pomsty. Arcurovi se podařilo soustředěním různých militantních skupin, které následovaly jeho otce proti Konfederaci, utvořit působivou, avšak poněkud pirátskou armádu. Mengskovi následovníci směle útočili na různé konfederační základny a zařízení, způsobovali Konfederaci škody na lidech, strojích a vybavení ve výši miliard kreditů. Se šířením pověstí o tajném spojenectví mezi Mengskovou skupinou a Umojanským protektorátem se konfederační vláda rychle rozhodla pro konečné řešení tohoto problému.

Na planetu Korhal byla vypálena salva jaderných střel třídy Apokalypsa ze vzdáleného hlavního města Konfederace na Tarsonis. Při tomto brutálním útoku zahynulo přes 4 000 000 lidí. V jediném okamžiku se kvetoucí kolonie Korhal změnila v pouhou přetavenou kouli zčernalého skla a skličujících přízraků. Zpráva o tomto masakru dostihla Mengska na tajné základně umístěné na hranicích Umojanského protektorátu. Arcturus a jeho společníci, jimž nezbylo nic kromě pomsty, složili v ten smutný den svatou přísahu, že srazí Konfederaci na kolena za každou cenu.

Arcturus a jeho armáda vyvrženců, sami sebe nazývající Synové Korhalu, se rychle stali nejhledanějšími psanci v sektoru. Tiše a rychle útočící Synové Korhalu dosáhli nesčetných vítězství nad Konfederací. Ale s každou bitvou, kterou vyhrál ve jménu spravedlnosti, byl médii ovládanými Konfederací Arcturus opět vylíčen jako šílenec a terorista. Většina kolonií odmítala ubytovat nebo obsloužit kohokoli spojeného s vyvrženeckou skupinou. Přesto, navzdory drtivé převaze protivníka a pobouřenému veřejnému mínění, Mengsk nikdy svůj boj proti Konfederaci nevzdal. Dodnes Synové Korhalu pokračují v napadání silových složek Konfederace a pokračují tak ve svém boji za osvobození Sektoru.

Válka

Různé koloniální síly a pirátské milice pokračovaly v zápasu s konfederačními silami. Ačkoli mnohé z těchto skupin byly trvale ve sporu s ostatními, celková terránská přítomnost v Sektoru Koprulu se dále posilovala a rozšiřovala. Drobné šarvátky měly brzy skončit, když terránské kolonie zjistily, že stojí před zápasem ohromujících rozměrů.

Bez varování zaútočila flotila padesáti mimozemských válečných lodí na odlehlou konfederační kolonii Chau Sara, obrovské lodě zahájily palbu na nic netušící kolonii a pokračovaly v ní, dokud nezničily všechna obydlená sídla planety. Tento bezpříkladný útok konfederační síly zaskočil, šokované terránské flotily uvedl v naprostý zmatek. Ačkoli se nikdy nesetkali s žádným jiným rozumným druhem, rychle vyrazili k obraně proti novému, tajemnému nepříteli. Konfederace zahájila neobratný útok proti mimozemské flotile, když zamířila k druhé terránské planetě v soustavě Mar Sara. Mimozemská flotila, sama sebe označující za Proty, se záhadným způsobem stáhla a kolonii ušetřila.

Brzy poté byla objevena přítomnost dalších, strašlivých mimozemšťanů na periférii soustavy Mar Sara. Tito noví, hmyzu podobní útočníci se velmi lišili od Protů, kteří krátce předtím na kolonii zaútočili. Žádná terránská síla nedokázala vysvětlit přítomnost nikoli jedné, ale hned dvou podivných mimozemských ras v terránských koloniích. Osudem pronásledované terránské frakce, přemožené kolektivní, paranoidní hrůzou a zatížené vlastními vnitřními politickými rozbroji, mohly pouze sledovat, jak si stále rostoucí příliv mimozemských nájezdníků razí cestu k srdci válkou rozpolceného terránského sektoru.



Prístupov 2882
Kvalita článku
hlasov 0

PRÍSPEVKY
SLEDOVAŤ
Prosím prihláste sa pre možnosť pridania komentáru.
Prihláste sa, alebo použite facebook login facebook login
ĎALŠIE ČLÁNKY V BLOGU
World history according to facebook
[ 6.7.2012] (príspevkov 3)
Príbehová línia Elder Scrolls univerza
[ 27.6.2012] (príspevkov 3)
História Drum & Bass - Obdobie po roku 2...
[ 25.6.2012] (príspevkov 6)
História Drum & Bass - obdobie do roku 2...
[ 14.3.2011] (príspevkov 3)
My walls
[ 23.8.2010] (príspevkov 16)
Čaj
[ 16.10.2008] (príspevkov 0)
Cocktail made in Czechoslovakia
[ 16.10.2008] (príspevkov 0)
Móda vs. hudba
[ 13.7.2008] (príspevkov 5)
Starcraft - História Protoss
[ 7.5.2007] (príspevkov 2)
Starcraft - Zergská história
[ 7.5.2007] (príspevkov 0)